10 let s Bosonožkou: Když vám podnikání změní botník i život

Rozhovor se zakladatelkou o odvaze, hodnotách a balancu mezi podnikáním a životem. Letos v srpnu slaví Bosonožka 10. narozeniny. Z malého nápadu vyrostl jeden z největších českých e-shopů s barefoot obuví. Za značkou ale nestojí jen boty, tabulky a marže – ale hlavně láska, odvaha a spousta práce. Povídali jsme si se zakladatelkou o tom, co jí tahle desetiletá cesta naučila

Kdy jste si poprvé řekla: „Tohle už není malý e-shop, to je opravdová firma“?

Možná když jsme se museli stěhovat do dalšího skladu během dvou let, protože předchozí už zase praskal ve švech. Ale reálně jsem si to uvědomila spíš až s příchodem lidí, kteří mě začali doplňovat.

Do té doby jsem měla ruce ve všem – nákupu, správy webu, expedici, komunikaci se zákazníky. A pak mi došlo, že už není možné všechno dělat sama, že potřebuji důvěřovat lidem a že to není slabost, ale nutnost.

Zní to romanticky, ale podnikání bývá i náročné. Co vás potrápilo?

Těch momentů bylo víc. Nejvíc mě překvapilo, jak těžké je sladit růst firmy s osobním životem. Dlouho jsem fungovala tak, že jsem pracovala "po nocích", když syn spal. A taky vztahy, jak mezi kolegy, tak s dodavateli. Zjistila jsem, že klíč není v tom být největší, ale v tom být především fér. Někdy jsme řekli ne i výhodné spolupráci, když nám neseděl přístup druhé strany.

A pak přišel covid – období, kdy jsme museli upravit fungování firmy tak, abychom dodrželi všechna nutná opatření a zároveň zajistili plynulý chod eshopu. Paradoxně nás tato zkušenost posílila, firma obratově rostla a mohli jsme zákazníkům v této složité době nabídnout možnost pohodlně nakupovat. I krize tak měla v důsledku pozitivní efekt. Díky týmu i podpoře zákazníků.

Letos slavíte deset let. Co je podle vás ten největší „neviditelný“ úspěch Bosonožky?

Třeba to, že jsme si dokázali udržet důvěru lidí.
Každý, kdo si u nás objedná boty, ví, že uděláme maximum – aby dorazily rychle, nakupování bylo příjemným zážitkem a pokud boty nesedí, tak vratky řešíme v průměru do 2 dnů od doručení balíčku k nám.

A hlavně jsme zůstali sami sebou. Ani růst, ani krizová období, včetně covidu, nás neoslabily – naopak nás posílily. Naše energie a hodnoty zůstávají stejné jako na začátku.

Co bylo za těch deset let nejtěžší?

Ustát růst. Když se začalo dařit, museli jsme najednou řešit sklad, systémy, tým, zrychlit expedici a hlavně udržet kvalitu služeb. Vždy jsme chtěli být féroví. Když se něco nepovede, řešíme to – rychle, slušně, poctivě.

Když mluvíte o růstu – jak těžké bylo Bosonožku nechat "dospět"?

Těžší, než jsem čekala. Já nejsem typ, co má vše nalinkované. Spoustu věcí jsme řešili za pochodu.
Ale přišel bod, kdy jsem si musela přiznat, že to sama neutáhnu. A pokud máme dál růst, musím začít delegovat.
Neznamená to ztratit kontrolu – znamená to mít šikovné lidi, kterým mohu důvěřovat.

Dnes máme přes 25 stálých zaměstnanců a už jsou činnosti, do kterých se opravdu nepletu. A to je úleva.

Co vás motivuje jít dál?

My neprodáváme jen boty. Pomáháme lidem vracet se k přirozenosti. K jednoduchosti. Nosit pohodlné a flexibilní boty je symbol svobody – a to je krásné.

A taky nás motivují zákazníci. Vracejí se, doporučují nás, píšou nám. To je největší odměna.

Zmínila jste, že jste se postupně začala stahovat z každodenního provozu. Co dnes ve firmě děláte nejraději?

Rozhodně výběr kolekcí. To mě baví pořád. Statistiky, trendy, hledání značek, které tu ještě nejsou, nebo které mají potenciál.

A pak taky strategie. Přemýšlím o tom, kam Bosonožku dál posunout.

Co už nedělám? Zákaznickou podporu (smích). To by mě zničilo. Já mám vizi, ale neumím odpovědět na 38. dotaz "který model má víc místa v oblasti prstů". Naštěstí máme skvělé lidi, kteří to zvládají s lehkostí a úsměvem.

Je něco, co byste dnes udělala jinak?

Ne. Nelituji ničeho. Byly chyby, byly krize, pár probdělých nocí a zahozených projektů. Ale všechno nás něco naučilo a posunulo.
Myslím, že největší chyba by byla zůstat stát. I to nejhorší rozhodnutí je lepší než žádné.

Co vám osobně podnikání dalo? A co vzalo?

Dalo mi svobodu – a taky zodpovědnost.
Vzalo mi volný čas, ale dala jsem mu ho ráda.
Hodně jsem se naučila o sobě. Vydržím víc, než jsem si myslela, ale taky, že potřebuji balanc.
Dneska už si dávám prostor, jezdím na kole, odpočívám, nespím tři hodiny denně.

Bosonožka je známá i tím, že zaměstnává hlavně ženy – často maminky. Jak se vám daří skloubit flexibilitu s provozem?

Tohle je jedno z témat, na které jsem fakt hrdá. Víc než polovina našich zaměstnanců pracuje na zkrácený úvazek. Jsou to převážně maminky, které chtějí být odpoledne se svými dětmi, nebo potřebují jít dřív, protože školka zavírá.
Je to logisticky náročné – plánování směn, předávání úkolů, zajištění chodu firmy s lidmi, kteří tu nejsou celý den, ale dává to smysl. A hlavně, vrací se nám to. V loajalitě, pečlivosti, vděčnosti.
Věřím, že firma má být místem, které dává šanci sladit práci a život, ne je stavět proti sobě.

Jakou zkušenost máte s maminkami po rodičovské dovolené?

Často k nám přicházejí maminky, které nemohly najít práci s flexibilní pracovní dobou nebo kratšími úvazky.
U nás mohou nastoupit do práce třeba na 4 hodiny denně, a pak si dle možností časem úvazek rozšířit. Nabízíme i pozice, kde část práce lze dělat z domova, jako například administrativní či zákaznická podpora. Klíčové je, že rozumíme individuálním potřebám našich zaměstnankyň a přizpůsobujeme pracovní podmínky podle toho, co je pro ně možné.

Nezpomalí to růst firmy?

Naopak. Možná to zpomalí některé procesy, ale dlouhodobě nás to posiluje. Máme stabilní tým, který se nemění příliš často. Spíše rozšiřujeme o další pozice atd. Když víte, že lidi chtějí zůstat a vrací to ve výkonu, tak víte, že to celé drží pohromadě.

Zuzko, v posledních letech jste několikrát odmítla mediální vystoupení nebo veřejné akce. Proč?

Úplně upřímně? Nejsem ten typ, co by chtěl být vidět. Víc, než rozhovory mám ráda ticho, klid, práci za monitorem nebo s týmem.

Nikdy jsem nechtěla stavět značku na sobě. Bosonožka má stát sama za sebe – díky lidem, zákazníkům, myšlence přirozené chůze. Samozřejmě chápu, že dnes je příběh zakladatele „marketingové zlato“, ale mně je přirozenější nechat mluvit tým, zákazníky, samotný produkt. A taky vím, že firmu nedělám já sama. Jsem součást celku.

A úplně stejně přistupuji i k osobnímu životu svého syna. Nezapojuji ho do práce, neukazuji ho na sociálních sítích, protože chci chránit jeho soukromí a nechat ho, aby se sám, až bude starší, rozhodl, zda a jak moc chce být vidět. Raději ho vedu k tomu, aby poznával reálný svět.

Přesto – váš příběh inspiruje. Nechcete být alespoň tichou ambasadorkou toho, že se dá podnikat jinak?

Pokud můj příběh někomu pomůže – třeba mámě na mateřské, která má nápad a bojí se začít – budu jen ráda.
Jen nepotřebuji být na titulní stránce časopisu. Radši připravím dobře fungující web. Spíš bych chtěla ukázat, že za každým „úspěchem“ je spousta obyčejné práce, nejistoty a rozhodnutí, která někdy vyjdou a někdy taky ne.

Co plánujete do dalších let?

Chceme dál růst, ale zdravě. Rozšiřujeme sortiment, připravujeme vlastní produkty a jdeme za hranice.
Zároveň chceme zůstat věrní sobě, být e-shop s lidským přístupem.

A poslední otázka – co byste chtěla vzkázat zákazníkům?

Děkujeme. Upřímně. Každá objednávka, každá recenze, každé doporučení – to všechno je pro nás palivo.
Deset let jsme tu díky vám a doufáme, že spolu ujdeme ještě pořádný kus cesty. Nejlépe v pohodlných botách od nás.

A na úplný závěr mám prosbu. Máte pro nás tip nebo zpětnou vazbu?

Budeme rádi, když nám napíšete, co vám u nás chybí, co bychom mohli zlepšit nebo jaký sortiment byste uvítali. Jen díky vašim podnětům se můžeme posouvat dál a dělat Bosonožku lepší pro každého z vás.