Svoboda nosí barefoot boty: Rozhovor se zakladatelkou Bosonožky

17. listopadu slavíme Den svobody – a my jsme se zeptali Zuzany Sovjákové Koubkové, zakladatelky Bosonožky, co pro ni znamená svoboda a jak se projevuje v životě i podnikání.

Zuzko, co pro vás znamená svoboda?

Svoboda pro mě znamená možnost žít život podle vlastních hodnot – rozhodovat se po svém, tvořit, myslet, mluvit a žít tak, jak to člověk cítí. Ale zároveň vím, že to není samozřejmost.

Často si uvědomuji, jaké máme štěstí, že nemusíme žít v totalitě, že se nemusíme bát říct svůj názor nebo volit vlastní cestu. Že můžeme cestovat, studovat, rozvíjet se a svobodně pracovat na tom, co nám dává smysl. To všechno jsou dary, které bychom nikdy neměli brát jako samozřejmé.
Když se podívám na to, jak se Evropa proměnila za posledních třicet pět let, je to neuvěřitelný příběh. Země, které byly kdysi uzavřené a potlačované, se staly součástí moderní, otevřené společnosti. Je uklidňující vědět, že můžeme žít v době a místě, kde máme možnost volby. A že to, jak s ní naložíme, je jen na nás.

Jak prožíváte svobodu v osobním životě?

Svobodu nejvíc cítím v obyčejných chvílích. Když si ráno můžu v klidu vypít kávu, když jedu na kole a vnímám vzduch a krajinu, když mám čas být se svým synem a nikam nespěcháme.

Naučila jsem se, že svoboda v osobním životě není o tom mít všechno, ale umět si vybrat, co je pro mě důležité. Někdy to znamená říct „ne“, někdy prostě zpomalit, vypnout telefon, nedokončit seznam úkolů. Právě v takových momentech se mi doma vrací rovnováha a síla.

Myslíte, že svobodu vnímá podobně celá společnost?

Myslím, že svoboda a zodpovědnost musí jít vždy ruku v ruce. Jedno bez druhého ztrácí smysl. Dnes máme všichni možnost vyjadřovat se, tvořit, sdílet své názory. Ale právě proto je důležité, jak s tím zacházíme.

V době sociálních sítí a neustálého komentování všeho kolem vidím, jak snadno se svoboda slova může změnit v bezohlednost. Skutečná svoboda podle mě neznamená říkat cokoliv – znamená mít úctu k druhým, i když s nimi nesouhlasím. Protože svobodná společnost se netvoří jen zákony, ale hlavně tím, jak se k sobě lidé chovají každý den.

Jak spolu souvisí svoboda a barefoot boty?

Pro mě jsou barefoot boty symbolem přirozeného pohybu, což můžeme v přeneseném slova smyslu chápat taky jako určitou svobodu. Když jdu bosky po trávě nebo obuju barefoot boty s tenkou podrážkou, cítím, jak se nohy volně hýbou a jak se každý krok stává přirozenější.
A barefoot není jen o botách. Je to o vnímání sebe sama, o kontaktu se zemí, s přírodou i s vlastním tělem. O schopnosti být přítomný – cítit, jak se chodidla přizpůsobují terénu, jak se pohyb stává lehčím a svobodnějším.

Barefoot boty pomáhají dětem zdravě rozvíjet nohy a správné držení těla, dospělým přináší komfort a lehkost při každodenním nošení a starší generaci ulevuje od bolesti, otoků nebo únavy… Zkrátka – je to cesta, jak se cítit dobře v pohybu i ve vlastním těle.

Jak prožíváte svobodu v podnikání?

Podnikání pro mě vždycky znamenalo možnost tvořit věci po svém – podle vlastních představ, ale i s plnou zodpovědností za každý krok. Je to svoboda rozhodovat se, hledat nové cesty, dělat věci jinak, když tomu věřím, ale zároveň i nutnost obstát, když se něco nepovede.
Postupně jsem pochopila, že svoboda v podnikání není o nezávislosti za každou cenu, ale o odvaze dělat věci poctivě – i když to někdy znamená jít pomaleji nebo složitěji. Ne vždy se to vyplatí hned, ale dlouhodobě to přináší klid a dobrý pocit z práce, která má smysl.

Jak propojujete svobodu osobní a profesní? Nepletou se vám barefoot boty i do konverzace u rodinného oběda?

Upřímně – je to neustálé hledání rovnováhy. Někdy mám pocit, že to zvládám dobře, jindy je těžké udržet hranici mezi prací a osobním životem.
Ve firmě se snažím vytvářet prostředí, kde lidé mohou pracovat s důvěrou a s vědomím, že nejsou jen číslem v tabulce. Že mají prostor dýchat, říct svůj názor, naplánovat si čas podle svých možností.

A platí i to, že pokud se chci posouvat dál, musím se neustále učit: Nové věci, nové technologie, měnící se legislativu, trendy ve výrobě barefoot obuvi i informace o produktech, které nabízíme.

A učení mám vlastně dost i mimo práci – když se synem někdy trávíme několik hodin nad učením do školy (smích). Někdy mám pocit, že zvládám dva plné úvazky – jeden pracovní a jeden „domácí školní“.

Ale i to je pro mě svoboda – mít možnost být u toho, učit se spolu s ním a vidět, jak se posouváme oba. A se smíchem dodávám, že já se v tom posouvám hlavně v psychické odolnosti a trpělivosti.

Jak se svoboda projevuje v každodenních rozhodnutích?

Pro mě se svoboda nejvíc ukazuje v maličkostech. V tom, že si mohu vybrat, jak strávím den, s kým budu, čemu věnuji energii. V tom, že můžu říct ano věcem, které dávají smysl – a zároveň si dovolit říct ne, když něco necítím správně.

Mám obrovskou pomoc v tom, že mám perfektní kolegy ve vedení firmy, na které se můžu spolehnout. Mají moji důvěru – a oni mi ji vrací tím, jací jsou lidé, jak přemýšlí a jak tvrdě pracují.

Může být svoboda někdy svazující nebo omezující?

Určitě ano. Svoboda je nádherná, ale zároveň náročná. Když máte možnost rozhodovat o věcech sami, nesete i veškerou odpovědnost za důsledky. A někdy je to těžší než mít přesně dané hranice. V podnikání je to znát každý den. Můžete si vybrat, kam firmu posunete, koho přijmete do týmu, jak nastavíte spolupráce. Ale každé takové rozhodnutí s sebou nese riziko – někdy se ukáže jako správné, jindy ne. A i když se snažíte udělat všechno dobře, občas se prostě věci nepodaří.

To k té svobodě patří – nést následky, i když bolí. Ale i když se občas něco nepovede, pořád jdete cestou, která je vaše.

Jak se s tím vyrovnáváte?

Myslím, že klíčem je umět se na chvíli zastavit. Neutíkat před tlakem, ale přijmout ho jako součást cesty. Dřív jsem měla tendenci řešit všechno hned – dnes vím, že některé věci potřebují čas, odstup a klid.

Velkou oporu mám v týmu i v rodině. Jsou to lidé, kteří mě znají, rozumí mi a umí mě podržet, když je potřeba. Někdy stačí obyčejný rozhovor, úsměv, malá změna prostředí nebo pár hodin v přírodě. Tam si často srovnám myšlenky a vrátím se zpátky k sobě.

A velkou roli u mě hraje i životospráva. Snažím se jíst zdravě, ale zároveň jsem požitkář a gurmán, takže si občas s chutí dopřeju něco dobrého. Myslím, že i to k rovnováze patří – občas si udělat radost a užít si to, co člověku chutná.

A co Bosonožka – jak zde svobodu uplatňujete?

Tak jako v osobním životě nás všech, ani ve firmě svoboda neznamená, že si každý dělá, co chce. Firma není holubník – má své hranice, procesy a povinnosti, bez kterých by to nemohlo fungovat. Je to každodenní, tvrdá práce – od lidí ve skladu, kteří zvládají náročné tempo příjmů, pickování a balení zboží, až po kolegy v kancelářích a na administrativních pozicích. Svět obchodu vám prostě nedovolí uhnout ani o krok.

Ale zároveň platí, že i v této každodenní rutině má svoboda své místo. Je v tom, že lidé mohou přemýšlet o tom, kam firma směřuje, jak ji zlepšovat, jak dělat věci jinak a lépe. Že se můžeme svobodně bavit o nápadech, změnách a vizích – bez zbytečného tlaku, stresu nebo direktivního přístupu. A to je podle mě obrovská hodnota.

Svoboda se u nás projevuje i v lidskosti – v pochopení, že někdo potřebuje být doma s nemocným dítětem, nebo že potřebuje pracovat z domova. V respektu k životu, který mají lidé mimo práci. To všechno dělá prostředí, kde se dá fungovat s klidem a důvěrou.

A ještě bych řekla, že svoboda začíná v naší hlavě – v tom, jak přemýšlíme, jak jednáme a jaké hodnoty v životě zastáváme. A přeji nám všem, aby nám ta svoboda vydržela. Abychom si jí vážili a byli vděční za to, že můžeme svobodně žít, pracovat, podnikat a vychovávat své děti.

A hlavně – aby se každý z nás v životě cítil svobodně, ať už pro něj to slovo znamená cokoliv.